Velká kombinace/ The Big Combo

Všichni ten výjev dobře známe: na abstraktním pozadí tvořeném hustou mlhou se rýsují ostré siluety ženy a muže. Protože jim nevidíme do tváře, nevíme, co přesně se mezi nimi odehrává, celá kompozice ale vytváří těžko identifikovatelné napětí. Autorem jednoho z nejikoničtějších záběrů ve filmu noir je kameraman John Alton, který film Velká kombinace pojal jako inventář noirových postupů. Poslední noir Josepha H. Lewise (jenž se po něm věnoval téměř výhradně westernu) má ale i jiná lákadla. Příběh o souboji obsesivního policejního důstojníka a obávaného gangstera se opírá o výborný scénář Philipa Yordana, který obsahuje spoustu drsných hlášek, odvážných dvojsmyslů a příležitostí pro excesivní násilí. Lewis a jeho spolupracovníci jako by věděli, že klasický noirový cyklus dospěl ke svému přirozenému konci, a tak rekapitulují a současně odvážně vyhrocují jeho charakteristické postupy. (mh)


We’re all familiar with this image: against an abstract backdrop of thick fog, the sharp silhouettes of a woman and a man stand out. Since we can’t see their faces, we don’t know exactly what’s happening between them, but the entire composition creates a tension that’s hard to pinpoint. The creator of one of the most iconic shots in film noir is cinematographer John Alton, who approached The Big Combo as a showcase of noir techniques. Joseph H. Lewis’s final noir (after which he devoted himself almost exclusively to Westerns) has other attractions as well. The story of a showdown between an obsessive police officer and a notorious gangster is based on an excellent screenplay by Philip Yordan, which is packed with gritty one-liners, daring double entendres, and opportunities for excessive violence. Lewis and his collaborators seem to have known that the classic film noir cycle had reached its natural conclusion, and so they both recapitulate and boldly intensify its characteristic tropes. (mh)